Antropologická zooarcheologie

Antropologický výzkum se zaměřuje na důvody kontinuity či změny ekologických a ekonomických aspektů lidského chování (výživa apod.). Hlavní oblastí bádání antropologické zooacheologie jsou potravní a nepotravní strategie člověka – tj. člověkem využívané zvířecí druhy, kvantitativní množství zastoupeného masa, dostupnost potravy a preference určitých druhů, potenciální dostupnost vedlejších produktů jako jsou mléčné výrobky, kůže apod., způsob získávání masa, řeznické techniky (viz sekce Tafonomie), způsoby marketingu, přidružená výroba (industrie z tvrdých živočišných materiálů - viz příslušná sekce, sedlářství apod.), sociální hlediska poměru domácí a lovné zvěře, zemědělství, způsoby chovu, případná specializace a onemocnění zvířat. Tyto údaje vykreslují ucelenější obraz životních strategií tehdejších lidí (náboženské představy, etnicita, sociální postavení, materiální kultura a další).

Obr. Schéma zpracování kůží v pavlovienu sestavené na základě komplexní analýzy industrie z tvrdých živočišných materiálů.

Příkladem zooarcheologické analýzy antropologického směru je studie věnovaná způsobům zpracování kůže v pavlovienu.

RAŠKOVÁ ZELINKOVÁ, M. (2011): Spatula-like tools: Hide processing in the Pavlovian. In:  J. Svoboda (ed.), Pavlov excavations 2007-2011. Brno: Academy of Sciences of the Czech Republic, Institute of Archaeology at Brno, 2011. Dolnověstonické studie, sv. 18, s. 180-199, 19 s.III.8 - Raskova.pdf (1,4 MB)