Traseologie industrie z tvrdých živočišných materiálů

Předmětem traseologie (1) je identifikace a interpretace stop lidské činnosti, které se nachází na povrchu nekovových (pre)historických artefaktů. Mimo stop funkčních mohou být ovšem také sledovány stopy výrobní, některé tafonomické projevy a tzv. rezidua. Na základě analýzy těchto stop se traseologie snaží rekonstruovat dynamiku života artefaktů. Je tedy patrné, že obsah pojmu traseologie je širší než anglický výraz „use-wear analysis“.

(autor Gerry Larson)

První pokusy rekonstruovat funkci nástrojů se datují již do 19. století . Tyto analýzy byly založeny především na etnologických analogiích, spekulacích a příležitostných experimentech. Stopy na původních nástrojích byly posuzovány na základě makroskopického pozorování hran a pomocí lupy. I přestože byla od té doby traseologie v archeologických studiích sporadicky využívána, až do poloviny 60. let 20. století se nesetkala s větším zájmem, ani uznáním. Vše se změnilo po překladu práce S. A. Semjonova (1957) do angličtiny (Semjonov 1964). Přestože se Semjonov ve své práci věnoval také kostěné industrii, většina navazujících prací se věnovala pouze industrii kamenné.

Již během let sedmdesátých a zejména pak v letech osmdesátých začaly vznikat také práce zaměřené na funkční analýzu industrie z tvrdých živočišných materiálů. Stejně jako industrie kamenná byly i kostěné nástroje pozorovány při malých zvětšeních (low power approach) do 80x na stereoskopických mikroskopech a při zvětšeních 100x – 500x (high power approach) pak na mikroskopech metalografických a elektronových (SEM). V současné době je v oblasti kamenné industrie objevován potenciál skenovacího konfokálního mikroskopu (LSCM). Tato metoda dosud nebyla aplikována na industrii z tvrdých živočišných materiálů, nicméně je velmi pravděpodobné, že díky jejím nesporným výhodám by mohla vnést nové světlo do funkčních analýz ITŽM.

Každá z výše popsaných metod (low power approach, high power approach, SEM, LSCM) má své přednosti. Metoda nižšího rozlišení je vcelku rychlá a potřebné vybavení je relativně dostupné, nicméně vzhledem k malým zvětšením jsou její možnosti limitovány. Metoda vyššího rozlišení je nejrozšířenější a dosud nejoblíbenější, je ovšem poněkud náročnější a vybavení relativně drahé. Hlavní nevýhodou těchto mikroskopů je relativně malý pracovní prostor, což činí pozorování větších artefaktů velmi obtížným (LeMoine 1997, 5). Další nevýhodou je malá hloubka pole ostrosti, kterou lze ovšem v současnosti částečně řešit pomocí programů na analýzu obrazu.

Z hlediska vybavení je nejnáročnější využití SEM. Nejenže je vybavení velmi nákladnou záležitostí, ale také manipulace se zkoumaným vzorkem poměrně náročné. Nespornými výhodami jsou ovšem vysoké zvětšení, rozlišení a hloubka ostrosti pole. LSCM kombinuje přednosti jednotlivých metod: jednoduchost použití a rychlost metalografického mikroskopu s velkou hloubkou ostrosti pole, zvětšením a rozlišení SEM. Kvalita obrazu je srovnatelná se SEM, k analýze není ovšem potřeba vytváření odlitků a nedochází k pokovení, metoda je tedy velmi rychlá. Velkou nevýhodou jsou ovšem nároky na vybavení, a s tím spojená finanční náročnost analýz, tedy faktory, které se v podmínkách české archeologie jen těžko překonávají.

Autorka při svých analýzách využívá metodologii a nomeklaturu vyvinutou I. Sidérou (1993), R. Christidou (1999) a zejména pak A. Legrand (2005).

Funkční analýza

Funkční analýza se zabývá studiem morfologických aspektů artefaktů, pozornost je věnována sledování mechanických a chemických změn povrchu nástroje a principu vzniku pracovních stop, na základě čehož je možné určit specifické funkce nástrojů, kontaktní materiál a jeho stav, typ a orientaci pohybu při práci.

Traseologická analýza výrobních stop

Traseologickou analýzu je možno využít také k získání informací týkajících se výroby nástrojů z tvrdých živočišných materiálů. Některé techniky výroby zanechávají makro- i mikroskopické stopy (zejména striace). Na základě analýzy těchto stop lze stanovit nejen aplikovanou techniku a směr, ale také typ nástroje, někdy dokonce jeho stav a surovinu.

Tafonomická traseologická analýza v kontextu ITŽM

Častým problémem při analýzách industrie z tvrdých živočišných materiálů je rozlišení neantropogenních tafonomických projevů od antropogenních modifikací, a to jak na samotných artefaktech, tak i v kontextu tzv. pseudoartefaktů.